metodička, konzultantka vzdělávání, učitelka
Andreu Vedralovou můžeme bez nadsázky označit jako odbornici na vzdělávání. Vystudovala pedagogiku na Pedagogické fakultě UJEP v Ústí nad Labem a řadu let se věnovala učitelské profesi na státní základní škole. Byla ředitelkou a učila ale i na waldorfské škole a soukromém gymnáziu. Ve státní správě působila jako úřednice probační a mediační služby a také jako propagátorka interkulturní mediace. V soukromém sektoru pak jako mediátor se zaměřením na rodinné právo. A všechny tyto zkušenosti ji velmi posunuly v náhledu na vzdělávání a školství. Dlouhou dobu si průběžně rozšiřovala obzory a znalosti pod vedením zahraničních lektorů. Je také autorkou vzdělávací koncepce „Škola Můj Projekt“, která vede k tomu, že školy vypadají přece jen jinak, než si běžně představujeme. V posledních letech se věnuje neuropedagogice, metodické práci a koučování pedagogů i vedení škol.
Daniel Georgiev
Vědec, učitel a podnikatel
Daniel Georgiev je vědec, učitel a podnikatel. Podstatnou část svého života prožil v různých končinách USA, kam se s rodinou v dětství přestěhoval. Před několika roky se po dvaceti letech vrátil zpět do své rodné Plzně. Stejně jako migroval fyzicky, migroval i v odvětvích, na která se ve své profesní dráze zaměřoval. Po doktorátu z teoretického inženýrství se vrhnul do oblasti syntetické biologie, opustil akademickou půdu a přidal se do technologického startupu. Později začal na Fakultě aplikovaných věd ZČU vyučovat modelování buněčných systémů. V první laboratoři syntetické biologie v České republice umožňuje studentům z technických oborů aplikovat inženýrské přístupy při tvorbě nových biotechnologií. A stejnou příležitost jim dává i v nedávno založené společnosti zaměřené na uplatnění těchto biotechnologií v praxi.
Davído Cháb
biolog a milovník hudby
Davído vystudoval biologii a chemii a v rámci doktorátu pak molekulární biologii a genetiku rostlin. Na Akademii věd zkoumal geny kvetení a působil také jako aplikační specialista pro molekulární biologii. Dlouhou dobu ho trápily bolesti zad, se kterými si klasická medicína nedokázala poradit. Proto se začal zajímat také o masérství a chvíli ho i vyučoval. Jeho srdce ale vždy patřilo hudbě, starodávným kamenným svatyním, za kterými jezdil po celé Evropě i mimo ni, a zkoumání lidské mysli. Davído se nechal například zavřít na týden do tmy a ticha, experimentoval s dlouhodobou spánkovou deprivací, tranzem a také autohypnózou. Dnes se věnuje především hudbě. S dětmi bubnuje na šamanské bubny, na píšťaly “koncovky” hraje ve školách a školkách, anebo s dospělými v rámci pracovních kolektivů. Zároveň provozuje pět webů, které může obsluhovat odkudkoliv, protože svou kancelář si nosí na zádech v podobě dvoukilového batůžku.
Lektorka, pedagožka, psycholožka
Výčet odborných zkušeností Evy Lukavské by vydal na pořádně dlouhý seznam. Přes třicet let se totiž věnuje pedagogice a psychologii, a to zejména dětem a učitelům na základních školách. Během své kariéry doprovázela řadu studentů na cestě k jejich budoucí pedagogické dráze a také byla koordinátorkou alternativního programu Začít spolu. O výuce zaměřené na dítě napsala Eva knihu Pozor, děti! V současné době funguje jako mentorka pro učitele na základních školách, vede osobnostně rozvojové skupiny a také kurzy zaměřené na budování partnerského, respektujícího a nenásilného vztahu mezi lidmi. Eva Lukavská se s posluchači podělí o část svého životního příběhu a s odvahou a otevřeností vyzdvihne význam „pohledu z druhé strany“.
Jan Krauskopf
sportovec
Jan Krauskopf, odjakživa nadšený sportovec a aktivní člověk, studoval v Plzni dopravní průmyslovku a poté pracoval několik let jako výpravčí. Pár vteřin a souhra hloupých náhod. Tak popisuje Honza den, kdy se mu změnil život. Dopravní nehoda ho upoutala na invalidní vozík a on se musel začít učit žít jinak. Úraz mu ale rozhodně neubral na elánu ani aktivitě – studuje Elektrotechnickou fakultu na ZČU, působí jako ambasador projektu VZPoura úrazům a výčet sportů, kterým se věnuje, je snad ještě širší než dříve. Honza hraje florbal za českou reprezentaci, jezdí na koni a na handbiku, potápí se, hraje badminton, jezdí na vodních lyžích a vodním skútru, a dělá dokonce i wakeboarding a paragliding.
Spisovatel a cestovatel
Josef Formánek je spisovatelem a zakladatelem časopisu Koktejl. Jako reportér procestoval více než 30 zemí světa. Osudovou pro něj byla cesta na ostrov Siberut, kde nalezl kmen Mentavaj. Naučil se jazyku domorodců a oni jej přijali za svého. Tato cesta ho hluboce ovlivnila a jak sám říká, umožnila mu pocítit svou malost, ale i obrovskou vnitřní sílu a klid. O své cestě pak napsal knihu Prsatý muž a zloděj příběhu, jež se stala debutem desetiletí.
Celkem napsal sedm knih. Jeho poslední kniha se jmenuje Dvě slova jako klíč. Je o lásce, posledních věcech člověka a též o hledání smyslu života - až k hranici tajemného, kde se realita rozpouští v iluzi.
Ľubomíra Dvořáková
matematička
Ľubomíra Dvořáková se pro životní dráhu na poli matematiky rozhodla hned po střední škole. Vystudovala matematické modelování na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze a na akademické půdě zůstala i po svém absolutoriu. Kromě výuky se zabývá i výzkumem v oblasti teoretické informatiky. Nadšeně spolupracuje se studenty středních škol a popularizuje matematiku všude, kde je to možné. Za svůj největší úspěch na vědeckém poli považuje získání stipendia pro ženy ve vědě L’Oréal-UNESCO, ve kterém v roce 2013 uspěla s projektem Aplikace kombinatoriky na slovech v kryptologii.
Martin Nemrava
lektor, kouč, projektový manažer
Martin Nemrava life's career is like a flyby of a galaxy. He had studied mechanical engineering at the CVUT in Prague, worked in a research field and cosmic technology development, in the Interkosmos space program. He ran an international trade business, where he represented many of international companies - from packing to optical astronomy devices. He worked as a manager in different automotive and aerial industries as well. Nowadays, he is using his interdisplinary skills as a consultant, a personal coach, a lecturer, a facilitator and as a project manager. Martin participates in charity and educational projects and he is a chairman of executional board in Asociaton of birth centers.
bitcoinový nadšenec a popularizátor, fyzik, architekt
Záběr odvětví, kterým se Martin Šíp ve svém životě věnuje, by bohatě stačil pro více než jednoho člověka. Martin vystudoval teoretickou fyziku a architekturu a působil několik let ve stavebnictví. Osudným se mu stal zájem o Rakouskou ekonomickou školu a zkoumání podstaty finančních trhů, které ho přivedlo k vnímání peněz jako komplexní společenské technologie. V roce 2011 se poprvé setkal s pojmem Bitcoin a od té doby se mu bez přestávky věnuje. Bitcoin, jakožto první decentralizovaná digitální měna, ho doslova učaroval, a tak začal pracovat pro startup SatoshiLabs, který je celosvětově známý jako vynálezce první hardwarové bitcoinové peněženky, tzv. TREZOR. V současné době Martin pracuje jako hlavní koordinátor Paralelní Polis v Praze, kde mimo jiné pořádá pravidelné týdenní meetupy věnované bitcoinu, kryptoměnám a decentralizaci obecně.
Viliam Poltikovič
dokumentarista a spisovatel
Viliam odmalička hledal odpovědi na věčné otázky – proč tu jsme, odkud jsme přišli a kam kráčíme. Touha po poznání ho v materialisticky pojatém socialismu dovedla ke studiu jaderné fyziky na ČVUT, ale po bližším poznání konceptu matematiky a vědy školu záhy ukončil a vystudoval dokumentární tvorbu na FAMU. Dnes pracuje jako režisér a náměty jeho filmů souvisí právě s otázkami, které ho zajímaly už v dětství. Hodně cestuje a hledá inspiraci v jiných kulturách – natáčel například s jogíny vysoko v Himálaji, s tibetskými mnichy, s dalajlamou a s šamany v Indonésii, Mongolsku a Amazonii. Zajímá ho vše, co lidskou duši povznáší a osvobozuje. Největším projektem poslední doby je seriál pro Českou televizi Brána smrti, který ukazuje smrt ze zcela jiného pohledu, než jak je dnes v naší společnosti běžné. Viliam pracuje i jako kameraman, fotograf a píše i knihy.